Kritiky

SANQUIS číslo 64/4-2009

____________________________________________________________________________________________

Hra Sylvie Georgievy je vysoce kreativní, rétorická, působivá a spontánní.
Prof. Edward Parmentier, Spivey Hall, Atlanta USA,1991

Sylvie je mojí studentkou již několik let a já shledávám, že její talent je výsledkem nadprůměrné intelektuální kapacity a disciplíny. Může se stát brzy vedoucí osobností
v interpretaci barokní klávesové hudby.
Prof. Z. Růžičková, 1994

Máme před sebou ryzí talent! Je to živel! Tato temperamentní Bulharka má neomylný smysl pro styl i rytmus a fascinující techniku.
Frankfurter Allgemeine Zeitung, SRN 1995

Sylvia Georgieva se na svém prvním cédéčku představuje jako už zralá interpretační osobnost: její podání skladeb respektuje stylové požadavky partu, je čistotné v technickém vypracování a vzácně vyrovnané tónově. Georgievu bezpochyby ještě - a rádi - na koncertech i z dalších nahrávek uslyšíme.
Petar Zapletal, Hudební rozhledy № 10/1997

Poslechl jsem si Vaše CD. Bravo, je vynikající, především pak Vaše provedení Fugy g moll od J.S. Bacha a také překrásný Scarlatti.
Maestro Rodion Ščedrin, Mnichov, 1997

O tento mimořádný a u nás ojedinělý hudební zážitek (pravdĕpodobné první souborné provedení Sonát J.A. Bendy) se zasloužila výtečná interpretka, která se svého nelehkého úkolu zhostila s plnou odpovĕdností a oddaností, s neobyčejnou tónovou kulturou, s plným pochopením pro všechna specifika a zvukové požadavky skladeb a využila všechny možností svého - i na pohled - krásného nástroje. Ani jediná z těchto skladeb se nepodobá druhé, ani jediná nenechá posluchače lhostejným, a tak jsme jejich tok sledovali nejenom s požitkem, ale i s neutuchající zvědavostí a se skutečným napětím.
Hudební rozhledy № 6/2002, Míla Smetáčková

Jestliže Goldbergovy variace jsou seskupením všemožných útvarů, kontrapunktických i žánrových, jestliže jsou náročné interpretačně i posluchačsky, pak je třeba právem ocenit soulad, s jakým S. Georgieva vyvažuje práci s detailem a budování celku. Celková výrazová charakteristika hry S. Georgievy se vyznačuje jemnou graciézností - tak jak k cembalu usedala, zrovna tak uvolněné od něj i odcházela; dramatický akcent, pokud je třeba, uplatňuje poskrovnu, uvážlivé a decentně. Přesvědčivý úspěch interpretky potvrdila soustředěná pozornost publika.
Hudební rozhledy № 5/2003, PhDr. Julius Hůlek